Dlaždice mohou být glazované nebo neglazované. Glazované dlaždice mají povrch pokrytý vrstvou barevného skla (glazury), jež jim dává důležité estetické charakteristiky (barvu, lesk, odstín, dekor apod.) i technologické vlastnosti (tvrdost apod.). Vypalovány mohou být jednou (střep společně s glazurou), dvakrát (glazované na již vypálený střep), případně třikrát (při nanášení speciálních dekorací na již vypálenou glazuru). Glazované dlaždice mohou být lesklé, pololesklé, matné nebo polomatné.
Neglazované dlaždice jsou jednolité v celé tloušťce. Mohou být režné nebo leštěné.
Dlaždice mohou mít porézní (nasákavý) nebo kompaktní (nenasákavý) podklad (střep). Kompaktní, nenasákavý střep se, zvláště u tzv. vysoce slinutých dlaždic, svými vlastnostmi blíží porcelánu. Porézní střep je charakteristický přítomností pórů, které jsou na sebe různě napojeny. Čím je podklad poréznější, tím je větší absorpce vody, což je důležitá charakteristika každého typu dlaždic. Souvisí s ní řada dalších vlastností stavební keramiky.
Dlaždice mohou být lisované nebo tažené. Lisované dlaždice vznikají z jemných granulí, jež se tvarují v lisu za vysokého tlaku. Tažené dlaždice se dělají ze suroviny v podobě těsta, jemuž se vtiskuje tvar protlačováním přes příslušné tvarované ústí speciálního lisu.
Dlaždice mívají různé tvary a rozměry (tj. formáty). Nejčastěji to bývají čtverce nebo obdélníky, existují také šestihrany či osmihrany. Dlaždice s plochou menší než 90 cm2 jsou označovány jako mozaika. Největší standardně vyráběné keramické obklady mají délku strany 60 cm, speciální výrobky 90-120 cm.
K dlaždicím se nabízí řada doplňkových prvků, jako jsou stupně, schodové tvarovky, požlábky, sokly, okapnice a různé dekorační doplňky. Obkládačky se doplňují různými tvary a typy bordur a listel.
V poslední době se často kombinují keramické obkladové prvky s přírodními materiály a to jak se samostatnými dekoračními prvky (listello, botone), tak kombinované: keramika/přírodní kámen (rosone).
Zde je přímo záměrem, aby se přírodní materiál odlišoval od keramiky a zároveň může obnášet i některé drobné charakteristické rysy, které se u keramické dlaždice nevyskytují (prasklina, oštípané okraje, výrazná barevná odlišnost,odlišné žilkování mramoru proti vzorku). Dále je zde jiná mechanická i chemická odolnost. Např. mramor (vápenec) je velmi měkký a naprosto neodolný vůči i slabým kyselinám. Proto je umístění těchto prvků nutno předem pečlivě promyslet, aby nebyly instalovány v extrémně namáhané zóně.
Obklady a dlažby podléhají v každé zemi zákonem stanoveným normám. V ČR jsou označeny jako ČSN. Pokud výrobek splňuje evropské normy, dostává norma přívlastek EN, a pokud splní podmínky pro normy světové, pak se označuje ISO. Skupina, k níž příslušný typ dlaždic patří, se obvykle udává v katalozích a na každém prodejním balení dlaždic.
Vyjadřují odolnosti vůči zátěžím, jako je pevnost v ohybu a zatížení na mezi pevnosti. Pevnost v ohybu je obecně tím větší, čím nižší je nasákavost. Čím větší je tloušťka dlaždice, tím větší je zatížení na mezi pevnosti. Například tloušťka 7 až 12 mm je vhodná pro běžné užití v bytových prostorách, hygienických zařízeních, v administrativních budovách apod. Dlaždice o tloušťce od 12 do 20 mm vydrží provoz s vysokým mechanickým namáháním například ve skladech a dílnách.
Udávají odolnost vůči poškrábání, pořezání, úderům apod. Měří se tvrdost povrchu a odolnost proti opotřebování. U glazovaných materiálů se sleduje především otěruvzdornost, která se hodnotí metodou PEI. Je to testování speciálním přístrojem, kterým se za vysokých otáček zkouší, kdy dojde k poškození glazury. Dle počtu otáček, při kterých dojde ke změně vzhledu povrchu glazury, se označí stupeň 1 až 5. Dlaždice se stupněm PEI 5 (12 000 otáček) je možno použít i pro vysoce namáhané povrchy. U neglazovaných dlaždic se hodnotí odolnost proti hloubkovému opotřebení, kdy se po velmi drastickém obrušování měří objemový úbytek dlaždice.
Jedná se o fyzikální vlastnost, která vyjadřuje u glazovaných obkladů a dlažeb odolnost proti mechanickému poškození povrchu glazury otěrem – obroušením v závislosti na hustotě provozu chodců, druhu a stupni znečištění podlahy.. Podle této odolnosti se rozdělují obklady a dlažby do pěti kategorií, která určují vhodnost použití z hlediska parametrů technických. Skupiny otěruvzdornosti se značí mezinárodní zkratkou PEI.
PEI – I Pouze do soukromých koupelen a WC na stěnu
PEI – II Pouze soukromé obytné plochy s nízkou zátěží,
kde se chodí v přezůvkách nebo naboso – např.koupelny, WC,ložnice.
PEI – III Bytová dlažba – pouze soukromý sektor se střední zátěží
– např. kuchyně, balkony, terasy, obývací pokoje, chodby
– NE vstupní prostory a veřejné prostory jako hotely, nemocnice atd.
PEI – IV Do vnitřních i venkovních prostorů s intenzivním užíváním a místností
s přímým kontaktem s venkovními prostorami.Např.: všechny prostory
dle skupiny III, bary, restaurace, obchody,a hotely s menším provozem,
garáže, školy, nemocnice, kanceláře a výstavní haly s výjimkou dlaždic pod
pokladnami a pulty prodejen a ploch s těžkou dopravou, extrémně zatížené.
PEI – V Extrémně odolná glazura a vysoký stupeň zeskelnění zajišťují i po mnoha
letech stejný vzhledi při maximálním namáhání.Použití např. viz skupina IV
i v maximálně namáhaných místech, dále metro, železniční stanice, letištní haly,
muzea, sportovní centra, průmyslové budovy,pasáže a další veřejné prostory..
U dekoračních prvků do dlažby je nutno mít na paměti, že prvek jako celek má takový PEI, jako jeho část s nejnižším PEI – zvláště u dekorací řezaných z různých barev a skládaných na síti.Dekorační pásky do dlažeb nejsou na PEI testovány (nemusí odpovídat PEI dlažby)
Poskytuje možnost měření pórovitosti, má vztah k odolnosti vůči mrazu i jiným charakteristikám. Čím větší absorpce vody, tím méně se například dlaždice či obklady hodí do venkovního prostředí a také do vlhkých prostorů. Nasákavost samozřejmě úzce souvisí s mrazuvzdorností.
Zkouška nasákavosti se provádí postupem uvedeným v normě ČSN EN ISO 10545-3.
Obkladové prvky se nejprve vysuší a zváží. Po nasycení vodou ve vakuu nebo varem se opět zváží. Přírůstek hmotnosti k suché váze vztažený na suchou hmotnost se udává v %.
Obklady a dlažby se podle nasákavostí dělí do několika skupin:
nasákavost druh norma použití
E > 10 % - jen pro vnitřní obklady stěn
0,5 < E ≤ 3 % - univerzální použití pro obkladové prvky, obklady
podlah a stěn interiérů
E ≤ 0,5 % - vysoce odolné dlaždice, mrazuvzdorné podlahy
namáhané otěrem, v exteriérech a interiérech,fasády, balkony, terasy
Zásadně nejsou mrazuvzdorné všechny bicoturní obklady, monoporózní obklady a dlažby na červeném střepu. Mrazuvzdorné jsou ve většině případů dlažby na bílém střepu (je vždy uvedeno v katalogu) a vždy dlažby slinuté.
V nejčastěji používaných metodách měření protiskluznosti podle DIN 51 097 a DIN 51 130 je použito měření úhlu skluzu na nakloněné rovině, po které se pohybuje zkušební osoba.
Nakloněná rovina se zkušební dlažbou předepsané velikosti se naklání rychlostí 1° za sekundu až k úhlu naklonění, kdy se zkušební osoba stane nejistou při napodobení chůze a klouže.
Subjektivita posouzení se eliminuje několikanásobným opakovaným stanovením, provádějí je 2 nezávislé osoby, které mají své korekční koeficienty, zjištěné na sadě kalibračních dlažeb.
Podstatnou výhodou stanovení protiskluznosti podle norem DIN je možnost posouzení značně reliéfních dlažeb a systematické zatřídění dlažby do jednotlivých přesně vymezených uživatelských skupin podle zjištěného úhlu skluzu.
Pro pracovní podlahy (DIN 51 130) se metodikou BGR 181 řadí protiskluzné dlaždice do
skupin:
R 9 6 – 10° vnitřní a odpočinkové plochy, kantýny …
R10 10 – 19° sklady, malé kuchyně, sanitární prostory …
R11 19 – 27° kuchyně škol, mycí linky, prádelny, brusírny, venkovní schody …
R12 27 – 35° velkokuchyně, pracovní jámy, mlékárny …
R13 přes 35° rafinerie tuků, koželužny, jatka …
Pro podlahy (DIN 51 097), kde se chodí bosou nohou, jsou stanoveny skupiny:
Označení úhel skluzu doporučené použití A > 12° chodby pro chůzi naboso, převlékárny … B > 18° veřejné sprchy, ochozy bazénů, brouzdaliště, schody … C > 24° schody pod vodou, šikmé okraje bazénů, startovací bloky
Sledují odolnost vůči agresivním chemickým faktorům nebo vůči znečišťujícím látkám. Měří se odolnost vůči skvrnám, čisticím prostředkům používaným v domácnosti a vůči kyselinám a zásadám. Sleduje se změna barevnosti a narušení glazury.
V katalogu je udán deklarovaný formát (např. 333x333mm). Skutečně dodané dlaždice mohou však být v rozměrech od 327 do 339 mm. V jednom balení mohou tolerance rozměru činit podle normy + - 0,5% - tedy u formátu 333x333 může být rozdíl až + - 1,67mm, to znamená, že celkový rozdíl mezi dolní a horní hranicí normy může u tohoto formátu činit až 3,34 mm. Doporučuje se pokládat dlažbu na spáry min 4mm, u dlažeb s nepravidelnými okraji na spáry podstatně větší. Tím se eliminuje nežádoucí optický efekt – že spáry nevychází proti sobě.
U některých druhů slinutých – neglazovaných dlažeb je možno na přání provádět dodatečnou retifikaci (zařezávání) mezi různými barvami v rámci jedné série, nebo mezi leštěným a neleštěným provedením na stejný rozměr. Některé série se už vyrábí v tzv. „monokalibru“, tedy vždy jsou z výroby dodávány ve stejném rozměru.
Rozměrové nesrovnalosti se mohou vyskytnout mezi základní dlaždicí (obkladem) a dekoračním prvkem, jako je listelo, bombato, matita, inserto, battiscopa … Tyto prvky se vyrábí odlišnou technologií a používají se někdy i odlišné materiály. Na tyto prvky není norma na rozměrovou stejnost – kalibraci. Norma na kalibraci se rovněž nevztahuje na bicoturní obklady.
Tonalita – barevnost povrchu obkladu či dlažby je označována číslem na obalu. Může se lišit oproti vystavovanému vzorku – podle výrobní šarže – a to směrem k sytějšímu odstínu nebo směrem k bledšímu odstínu. Do jednoho balení se opět seřazují dlaždice s přibližně stejným odstínem.
U rustikálních obkladů a dlažeb se často do jednoho balení míchají různé tonality, čímž se dosahuje lépe efektu
přírodního materiálu, který je v přírodě též různě a nepravidelně tónován. Také se do jednoho balení skládají dlaždice s odlišným vzhledem (různá kresba povrchu, přechod od světlejšího odstínu k tmavšímu, rozdílně strukturovaný povrch, imitace vad dlaždice – prasklina, dírka, ošlapané místo…). Před pokládkou je nutno vybalit a poté pokládat dlažbu z více krabic aby byl chtěný nepravidelný efekt vidět a aby se předešlo reklamaci nestejné tonality.
Rozdíly v tonalitě mohou nastat při skládání speciálních prvků k obkladu či dlažbě. Protože výroba těchto speciálních prvků je technologicky a často i materiálově odlišná, není možné dosáhnout naprosto stejného tónu, jako u základní dlaždice. Shodnost tónů je nutno posuzovat po přiložení srovnávaných komponentů pod vzájemným úhlem, pod kterým budou nalepeny (např. sokl s dlažbou svírá úhel 90° ).
Při kombinaci více barev nebo více formátů na jednu plochu je nutno tuto skutečnost specifikovat v objednávce, aby pracovníci keramičky mohli nakombinovat dlažby stejné kalibrace nebo vhodné kalibrace do kombinace různých formátů.
Aby byly zaručeny všechny deklarované vlastnosti obkladů a dlažeb, je nutno používat vhodná lepidla k jednotlivým typům dlažeb a obkladů.
Na obklady bicoturní a monoporózní vždy používat lepidlo bílé, neboť nasákavost tohoto materiálu je tak vysoká, že při použití lepidla šedého by mohlo dojít k prosáknutí šedé barvy až k povrchu a k narušení estetického dojmu.
Na dlažby a obklady monocotturní lze použít lepidlo šedé, typ však určíme podle zátěže. Flexibilní lepidlo používáme vždy, když lepíme dlažbu slinutou, když pokládáme dlažbu v exteriéru, na podlahové topení, na starou dlažbu, na extrémně namáhanou dlažbu, na dřevěnou podlahu.
Lepidlo musí být vždy naneseno na podklad rovnoměrně, aby tlak vyvíjený na dlažbu byl rovnoměrně rozložen.
Na exteriéry musí být v ostatních případech použito lepidlo mrazuvzdorné.
Případné vady obkladů a dlažeb dělíme na vady viditelné ( jsou viditelné ze vzdálenosti větší než 1,5m) a vady skryté. Na reklamace skrytých vad se v vztahuje obchodní zákoník. Není možno reklamovat viditelné vady po nalepení. Každý klient musí sám nebo prostřednictvím specializované firmy provést kontrolu kvality,tonality,kalibru ještě před nalepením.
Dobrý den,
chtěli bychom Vám poděkovat za vydařený návrh koupelny, ve skutečnosti vypadá ještě mnohem lépe :)
Zdraví
